22. Listopadu: den 73.

Stále nestíhám. Myslela jsem, že se to s koncem prázdnin a táborů u koníků změní, ale od konce táborů už uběhlo dost času a nic. Nestíhám uklízet, nestíhám nakupovat, nestíhám dělat úkoly z angličtiny, zalévat kytky a čistit akvária, ani fotit nestíhám, když už se na chvilku zastavím doma jsem tak unavená, že jsem ráda, že si nahřeju nohy ve škopku horký vody dám si čaj a někam upadnu. Tenhle týden je to ještě násobeno noční směnou. Ráno přijdu domů v šest a jdu spát, když mám štěstí Deny, tátův pes dostane štěkací záchvat až tak okolo jedenácté.  Pokaždé si vzpomenu na Raffiho z Barčina blogu. To by bylo pro Denyho správné jméno. Taky Rafan by docela šlo...

Tak právě dorazil Frodo, můj kocour a rozhodl se mě vypudit z mé židle. Nejdřív mňaukal, pak do mě strkal nohama, no a teď když viděl, že neuspěje mě obejmul packama, naposledy mňauknul, opřel si mi hlavu o záda a usnul.

Takže pokud má "Rafan" dobrou náladu spím někdy v kuse i 6 hodin. Kdyby aspoň trouba šel štěkat ven jenže on si sedne do verandy, tj. před naše dveře. Zní to  jako by vám seděl na polštáři a nezbývá nic jiného než vylézt a vyhnat ho. To bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli.

Takže co nám minulý týden dal a vzal. No tak především se mi Frodo stále snaší sebrat moji židli. Chudák na půl sedí a na půl spí za mými zády a stále mi taktním strkáním naznačuje, že je to momonetálně jeho teritorium. Sleduji ho při tom počínání v zrcadle, stálo by to za fotku, ale když vstanu a půjdu pro foťák už si nebudu mít kam sednout :). Jinak nám týden přinesl sníh, když tak koukám z okna takových dobrých 12 cm minimálně a přicházející mraky naznačují, že to stále není konec. Ale zatím svítí slunce, takhle z okna je to moc pěkné, ale když jsem ráno po cca 2 hodinách spánku vstávala abych si v polobotkách došla koupit zimní boty, moc příjemné to nebylo. Ještě, že mám auto a probrotit jsem se musela jen ze dvora a z parkoviště. Ještě jsem v lékárně přikoupila nějaké B, protože mám stále popraskané koutky a jela domů.

Také nám tento týden přinesl nový sporák, tedy přivezli a přinesli ho pánové z elektry a zatím stojí ve verandě a dělá Denymu společníka, při záchvatech štěkání. Už je to vymakaná mašinka, ale psa bohužel ještě okřiknout neumí. :) 

Dále by dnes u koníků mělo přibýt nové hříbátko, ne od našich kobylek, ale koupené. Dnes pro něj jeli. Doufám, že měli nebo mají (nevím zatím jak jsou na tom) dobrou cestu. Ten kocour to prostě nevzdá!!!

Tenhle týden si ovšem taky chtěl brát a místy i bral. Kamarádce Ivě přejeli jejího milovaného kocourka Tygříka. Takový to byl krásný moráč. Jen se hrozně bál lidí, ale za kousek vinné klobásy (cca 10cm :)) se ode mě jako od cizince nechal i pohladit. A taky Šejla měla na kahánku. Jednu noc, nevíme co jí popadlo, sežrala všechnu podestýlku a dostala hroznou zácpu. 3 dny odmítala žrát a pít a měla velké bolesti a nebýt kapaček, podávání vody nosojícní sondou a injecí proti bolesti určitě by nepřežila. Až včera se konečně vše uvolnilo. Už pije a žere tak se snad brzy vše vrátí do normálu.